V českém jazyce je slovo sebevědomí užíváno poněkud protiintuitivně a rozporně se svým etymologickým původem. Pokud bychom se oddali lingvistické archeologii, asi bychom nenarazili na významy odkazující k důvěře ve vlastní schopnosti či v jiné kvality. Pravděpodobněji bychom objevili odkazy na slova příbuzná soudobému pojmu sebereflexe. Ale rád se nechám poučit, nejsem lingvista. Z empirického hlediska se vědění odvíjí od (smyslově) poznaného,

Ačkoliv se o tom příliš nemluví, z hlediska psychické zátěže patří učitelské povolání mezi nejnáročnější. Na každodenní bázi jsou učitelé vystavováni nejrůznějším emociogenním (emoce vyvolávajícím) situacím, které nezpracovány mohou pozvolna vést až k různým formám syndromu vyhoření (rezignace, uzavření se do sebe, ztráta zájmu, podrážděnost, v extrémních případech deprese, alkoholismus apod.). Potvrzují to i (bohužel ojedinělé) odborné studie, které v minulých letech vypracovával například Výzkumný ústav bezpečnosti práce či Státní zdravotní ústav.