Termín „psychické trauma“ zdomácněl nejen na odborných fórech, ale i v běžných médiích. Novináři běžně referují o událostech, které způsobily lidem „těžké trauma“. Reportéři vedou rozhovory s občany, kteří jsou „psychicky traumatizovaní“ vším možným, například střelbou na ulici, krádeží kola, ztrátou příbuzného či zvýšením cen elektřiny. Četné manželky i manželé se v psychologických poradnách a na soudních stáních navzájem obviňují z „psychického teroru“ a „traumatizace“.

V práci se setkávám s kolegy nabitými energií, nadšenci, zapálenými inovátory, kteří na sobě usilovně pracují, rozvíjejí své nadání a svůj potenciál. Ale také s kolegy, kteří stále jen naříkají na nekázeň žáků, jsou unaveni, budoucnost vidí pesimisticky, jsou vyhořelí. Určitě za to svým dílem může zvyšující se věkový průměr učitelského sboru, ale také všeobecná skepse, nedobré vztahy ve sboru, neuspokojená potřeba kariérního růstu, nálada ve společnosti.