Weby s tematikou prevence

V posledních letech - v souvislosti s celou řadou celosvětových problémů (migrace, změny klimatu, politické krize, terorismus apod.) - došlo k výraznému zhrubnutí komunikace v prostředí sociálních sítí. Nadávky, urážky, vyhrožování či nabádání k trestné činnosti se stalo běžným… a v řadě diskusních skupin zcela normálním způsobem komunikace. Uživatelé, kteří tuto formu komunikace vzali za svou, pak argumentují především tím, že přece píší pravdu a že využívají svého práva na svobodu slova. Postupně tak posouvají hranice celospolečenských norem a to, co by před 10 lety bylo zcela neakceptovatelné a zavrženíhodné, je běžné a vlastně normální.

V posledních dnech vzbudilo v prostředí sociálních sítí rozruch oznámení, že se role příštího agenta 007 zhostí černošská herečka Lashana Lynch, kterou zná především mladší publikum z marvelovky Captain Marvel. Informaci “z ověřeného zdroje” nejdříve zveřejnil britský Daily Mail, zprávu pak velmi rychle převzala česká masmédia - zejména pak tzv. alternativní média. Některé portály honily clickbajty na titulcích, že novým Bondem bude poprvé v historii černoška, další informační portály se pak již cíleně zaměřily na rozšíření dezinformace a vyvolání nenávistné diskuse.

Od počátku roku pomohla Online poradna projektu E-Bezpečí již více než dvěma stovkám klientů v nouzi - dětem, dospělým, ale třeba také seniorům. Tým poradny od začátku roku zpracoval více než 600 odborných posudků, přes 30 případů bylo předáno k řešení Policii ČR s podezřením ze spáchání trestného činu. Téměř třetinu případů nahlašují děti, které se v online prostředí dostaly do krizové situaci a neví, jak problém řešit.

Jméno Eugenia Cooney patrně většina z vás neslyšela, přitom jde o slavnou youtuberku, jejíž videokanál sleduje více než 1,5 milionů uživatelů z celého světa, na Instagramu má přibližně 600 000 fanoušků, účty má i na Twitteru a dalších sítích. Ve své youtuberské produkci se zaměřuje především na oblast módy a krásy. Svůj kanál na youtube provozuje již od roku 2011, tedy plných 8 let. Eugenii sledují mimo jiné dětští uživatelé, kteří ji často vnímají jako svůj idol a také ji napodobují.

Vzpomínáte si na román George Orwella 1984? V něm je společnost prakticky neustále monitorována a jedinci nebezpeční režimu jsou následně eliminováni. V té době tato představa působila poměrně děsivě, ale k realitě měla stále dost daleko. Od doby napsání tohoto románu však neuběhlo mnoho času a tyto praktiky se stávají skutečností. V minulém článku o aplikaci WeChat bylo již zmíněno, jak čínská vláda „využívá“ možností, které tato platforma svým uživatelům nabízí. Díky možnosti spárování aplikace s bankovním účtem má mimo jiné i dokonalý přehled o tom, co a kde nakupujeme, s kým se o čem bavíme a o mnoha dalších soukromých údajích. K čemu to vše ale je?

V těchto dnech rezonují českým internetem výsledky letošního výzkumu České děti v kyberprostoru, který náš tým (Univerzita Palackého v Olomouci) zrealizoval ve spolupráci se společností O2 Czech Republic. Z výzkumu vychází velké množství velmi zajímavých dat mimo jiné o tom, jaké internetové služby a aplikace české děti aktivně používají a jaké s sebou nese jejich používání riziko. Rizikem však v drtivé většině NENÍ samotná služba či technologie, ale uživatelé, kteří ji zneužívají.

Více než polovina českých dětí mladších 13 let (reprezentativní vzorek 10-12 let) používá služby, které jsou pro ně nevhodné a rizikové. Vyplývá to z nového výzkumu České děti v kybersvětě, který byl realizován Univerzitou Palackého v Olomouci a společností O2 Czech Republic. Do výzkumu, který probíhal od února do května letošního roku, se zapojilo 27 177 dětí ve věku 7-17 let ze všech krajů ČR (průměrný věk 13 let).

Jeden z největších výzkumů v oblasti chování dětí na internetu (27 177 respondentů ve věku 7-17 let) ukázal, že české děti na internetu tráví nejvíce času na sociálních sítích. Přes polovinu (52 %) dětí mladších 13 let navštěvuje sociální sítě, přestože nesplňují minimální věkový limit pro jejich používání. Více než třetina (26 %) dětí dostala na sociálních sítích nabídku na setkání s neznámými lidmi, téměř 70 % z nich na schůzku dorazilo. Novým problémem v online světě je sharenting – sdílení videí či fotografií rodiči bez souhlasu dětí.

„Umožňujeme smysluplné konverzace a budování silných vztahů.“ Alespoň to uvádí tvůrci aplikace na svých webových stránkách. Tellonym, sociální síť, která si za pomoci anonymity dává za cíl zlepšovat sociální vztahy a vytvářet nová přátelství mezi uživateli. Ve skutečnosti se tato služba stává nebezpečným nástrojem pro kybernetickou agresi mezi dětmi.

V našem dnešním textu se zaměříme na problematiku online predátorů, kterým se věnuje celá řada populárně-naučných a osvětových snímků, jako jsou Seznam se bezpečně, Na hory či nový snímek Víta Klusáka V síti. Zaměříme se na základní charakteristiku této skupiny a také na jejich společenskou nebezpečnost.

Pro osmnáctiletého Romana závěrečná maturitní zkouška znamená nejprve strach a posléze hořkou prohru, kvůli níž se cítí být vyřazen ze společnosti. Zůstává doma, izolován od svého okolí a stále více se uzavírá do světa virtuální komunikace, v níž slova jako pravda a fakta představují jen tekutý pojem. Mimo pozornost jeho rodičů tak probíhá Romanova zásadní psychická přeměna do stavu, z něhož už nemusí být cesty zpět.

Situace, kterou zná nejspíš každý z nás – potřebujeme se zeptat kamaráda, z čeho máme úkol do matiky, nebo si dohodnout rande s holkou. Bývaly doby, kdy jsme se museli zvednout a jít jednat osobně. Později, s rozvojem techniky, jsme dostali možnost zvednout telefon a zavolat či poslat zprávu. Vývoj šel ale pořád kupředu a zanedlouho poté se objevil fenomén, bez kterého si mnoho dnešních dětí, ale i dospělých nedokáže svůj život už téměř představit – Facebook. Prostřednictvím něj se stala komunikace s okolím ještě mnohem jednodušší a rychlejší. Mohli jsme si v reálném čase chatovat s kamarádem, který se v tu chvíli nacházel třeba na opačné straně světa. Za tímto účelem se později objevila aplikace s názvem Facebook Messenger, která víceméně převzala ze zmíněné sociální sítě především právě funkci komunikace. Facebook, respektive Messenger, využívají miliony lidí po celém světě, ale mají tuto možnost skutečně všichni?

V těchto dnech startuje nový projekt zaměřený na oblast kybernetické bezpečnosti Zefektivnění česko-polské spolupráce v boji proti kyberkriminalitě, který realizuje tým složený ze zástupců osmi policejních ředitelství z České republiky a Polska a odborníků projektu E-Bezpečí z Univerzity Palackého v Olomouci. Jak již název projektu napovídá, projekt se zaměřuje především na nové způsoby boje s internetovou kriminalitou, a to prostřednictvím zefektivnění práce policie (v ČR a PL), podpory prevence cílené na děti, pedagogy a rodiče a také podpory poradenské činnost umožňující anonymní pomoc obětem internetové kriminality. Součástí projektu jsou také výzkumné aktivity, umožňující odhalovat nové formy kybernetických hrozeb, se kterými jsou online uživatelé v kontaktu.

V souvislosti s natáčením dokumentu Víta Klusáka V síti opět začala českým internetem rezonovat informace o pedofilech sexuálně zneužívajících děti v online a offline prostředí. Jedná se však o velmi starý mýtus, drtivou většinu dětí sexuálně zneužívají lidé, kteří touto ani obdobnou deviací netrpí.

V březnu minulého roku Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-Bezpečí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, komentoval pro Českou televizi problematiku vydírání v online prostředí, které cílí na dětské uživatele internetu. Pro ty, kterým video uniklo, sdílíme.

Úloha rodiče je v oblasti prevence rizikového chování nezastupitelná, proto je velmi důležité, aby měl rodič nejen aktivní zájem o realizaci preventivních aktivit v prostředí rodiny, ale také dostatek informací o problematice, kterou chce s dítětem řešit. V praxi to znamená být informován o tom, se kterými riziky se může jeho dítě v online prostředí setkat, jak problémům předcházet a jak je také řešit, případně jaké alternativní pozitivní aktivity dítěte nabídnout.

Internet je nástroj, jehož dopad na dětské i dospělé uživatele internetu je převážně pozitivní - internet je místem podporujícím kreativitu, komunikaci, spolupráci, vzdělávání i zábavu. Přesto však může být i místem rizikovým, přičemž rizika představují především samotní uživatelé, nikoli technologie. A právě na jedno z těchto rizik se zaměřuje nový snímek Víta Klusáka. Chystaný dokument V SÍTI se orientuje na téma sexuálních predátorů v online prostředí, logicky tak navazuje na snímky Martina Kožíška Seznam se bezpečně! a Na hory, které se zabývají podobným tématem.