Weby s tematikou prevence

Poradna projektu E-Bezpečí pro oběti kybernetické kriminality poskytuje již 10 let pomoc obětem kybernetické kriminality, a to jak dětem, tak i dospělým uživatelům. V posledních letech pak - v souvislosti s nárůstem případů mravnostní kriminality - stále častěji řeší případy spojené se zneužitím intimních materiálů v kyberprostoru. V letošním roce pak počet těchto incidentů tvořil plných 46 % všech případů. 

V posledních letech se ve veřejné diskusi o smyslu a podstatě masmédií stále častěji setkáváme s tvrzením, že člověk má právo na pravdu i lež. Tato tvrzení slyšíme ve veřejném prostoru nejenom z úst nejrůznějších politiků, u kterých je lež předpokládanou součástí jejich řemesla, ale také u těch, kteří byli v minulosti pokládáni za experty, v současnosti je však lze více považovat za osoby, které pod vlivem populismu a tzv. doby postpravdivé rezignovali na rozlišování pravdy a lži.

V dnešním textu se zaměříme na základy právního minima spojeného se sextingem jako rizikovou formou online komunikace, která často doprovází trestné činy spadající do oblasti kybernetické kriminality.

V dnešním textu se zaměříme na základy právního minima spojeného se sextingem jako rizikovou formou online komunikace, která často doprovází trestné činy spadající do oblasti kybernetické kriminality.

V předcházejících týdnech jsme přednášeli na Festivalu bezpečného internetu (FBI) organizovaném Národním úřadem pro kybernetickou bezpečnost, a to o různých metodách, formách a aktivitách, které mohou učitelé využít v praxi. Pokud jste na akcích nebyli a přišli o naše živé vystoupení, můžete si prohlédnout alespoň prezentaci.

Stáli jste někdy v supermarketu před regálem s desítkou různých značek kečupu a nemohli se rozhodnout, který si odnést domů? Nebo jste možná jeli na dovolenou tzv. pas blind a na místě strávili celý den hledáním toho nejlepšího ubytování, místo toho, abyste už několik hodin aktivně odpočívali. Jinak řečeno, možná jste se báli špatného rozhodnutí a zažili jev zvaný FOBO.

V našem předchozím textu jsme se věnovali tomu, jak zabezpečit počítačovou síť. Seznámili jsme se se způsoby, jak zabezpečit router, jak správně nastavit bezdrátovou síť (wifi), jaké šifrování zvolit, jak lze regulovat obsah, který router do naší sítě propustí apod. Dnešní text věnujeme zabezpečení koncového zařízení, tj. samotného počítače, notebooku či tabletu, který pro přístup k internetovým službám používáme.

Internet je velmi užitečným nástrojem, který svým uživatelům nabízí nepřeberné množství možností, je to prostor pro komunikaci, vzdělávání a také zábavu, je také v současnosti primárním zdrojem informací všeho druhu. Bohužel je také prostředím, ve kterém může být náš počítač, tablet či mobilní telefon vystaven velkému množství hrozeb, proto je třeba zajistit bezpečnost jak jednotlivých zařízení, která internet využívají, tak i samotné počítačové sítě, která je k internetu připojena.

Přestože většina organizací zaměřených na prevenci rizikového chování v online prostředí upozorňuje na rizika, která jsou spojena s tzv. sextingem, statistika organizací, které případy vydírání ve skutečnosti řeší, je neúprosná - počty dětí vydíraných v online prostředí neklesají. Stejně tak neklesá prevalence tzv. nekonsensuálního sextingu.

Před 86 let spatřil světlo světa jeden z prvních hoaxů využívajících fotografii doplněnou o nepravdivý text. Zpráva vyšla v roce 1933 a velmi rychle rozšířila se po celé Anglii a USA. Pod fotografií byl uveden následující text: "Toto je obrázek muže, který ovládá osudy národů, ve věku, když mu nebyl ještě ani jeden rok. Myslíte si, že fotografie předpovídá, kým se v budoucnu stane?" Na fotografii měl být údajně zachycen mladý Adolf Hitler. Šlo však o hoax.

V českém prostředí, ale i v ostatních zemích Evropy v posledních letech velmi silně rezonuje otázka, jakým způsobem regulovat používání mobilních telefonů dětí v prostředí školy. Zda tedy např. mobilní telefon zakázat v hodině i o přestávce, nebo omezit zákaz pouze na vyučovací hodiny, ale ne na přestávky (viz stanoviska České školní inspekce).

Zajímavá data k problematice využívání mobilního telefonu žáky 1. a 2. stupně ZŠ v prostředí školy poskytuje výzkum České děti v kybersvětě (2019) realizovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s O2 Czech Republic. V tomto výzkumu, do kterého se zapojilo více než 27 000 dětí z celé ČR, jsme se zaměřili mimo jiného na to, k čemu děti mobilní telefon ve škole využívají, jaké aktivity o přestávce preferují či jaký vliv má na používání mobilního telefonu ve škole regulace (např. zákaz).

Internet je prostředím, které svým uživatelům umožňuje přístup k ohromnému množství informací všeho druhu - a to rychle a okamžitě. Online prostředí však obsahuje také informace, které mohou být pro jeho uživatele nebezpečné a mohou zejména dětským uživatelům vážně ublížit. Do této kategorie patří tzv. online výzvy (challenge). Online výzvy nabádají uživatele internetu k různým činnostem a v zásadě mohou být jak pozitivní (např. různé druhy charitativních výzev či humorných výzev apod.), ale také negativní, často velmi destruktivní či toxické. A právě nebezpečnými výzvami se budeme zabývat v dnešním textu.

Internet je prostředím, které svým uživatelům umožňuje přístup k velkému množství informací všeho druhu - a to rychle a okamžitě. Online prostředí však obsahuje také informace, které mohou být pro jeho uživatele nebezpečné a mohou zejména dětským uživatelům vážně ublížit. Do této kategorie patří tzv. virální online výzvy (challenge). Online výzvy nabádají uživatele internetu k různým činnostem a jejich dopad může být jak pozitivní (např. různé druhy charitativních výzev či humorných výzev apod.), ale také negativní, často velmi destruktivní či toxické. Jednou z nejnebezpečnějších výzev současnosti představuje právě Choking Game Challenge. Veřejnost se s touto výzvou setkala poté, co bylo zveřejněno množství tragických nehod zejména dětských uživatelů internetu, kteří si tuto aktivitu vyzkoušeli. Samotná výzva však existovala i před příchodem internetu a sociálních sítí, které akcelerovaly její rozšíření.

Kdo jste ještě neviděli, vřele doporučujeme náš krátký film Umění dezinformací.

Debata o dezinformacích a fake news okupuje již řadu let veřejný prostor a je již několik let součástí politického boje. Zde pak často dochází ke zkreslování základních pojmů a nepravdivé informace (=lži) jsou vydávány pouze za jakousi formu (zpravidla nevhodných) názorů či alternativní pravdu. Ve skutečnosti však zde pouze o snahu uvést čtenáře do nejistoty, zmást je a snadněji s nimi manipulovat - tam, kde přestávají platit základní hodnoty - jako jsou dobro, zlo, pravda a lež - totiž uvěří komukoli, kdo jim za tyto hodnoty nabídne alternativy.

Debata o dezinformacích a fake news okupuje již řadu let veřejný prostor a je již několik let součástí politického boje. Zde pak často dochází ke zkreslování základních pojmů a nepravdivé informace (=lži) jsou vydávány pouze za jakousi formu (zpravidla nevhodných) názorů či alternativní pravdu. Ve skutečnosti však zde pouze o snahu uvést čtenáře do nejistoty, zmást je a snadněji s nimi manipulovat - tam, kde přestávají platit základní hodnoty - jako jsou dobro, zlo, pravda a lež - totiž uvěří komukoli, kdo jim za tyto hodnoty nabídne alternativy.

Blíží se konec prázdnin a sociální sítě zaplavují statisíce fotografií z dovolených a výletů, na které se rodiče se svými dětmi v průběhu dvouměsíčního volna vypravili. Ne vždy jsou však fotografie v online prostředí sdíleny a šířeny se souhlasem všech zachycených osob a do online prostředí se dostávají fotografie dětí bez jejich souhlasu, případně o zveřejnění fotografie z výletu či dovolené děti neví. Opět se tedy dostává ke slovu fenomén sharenting. 

V posledních letech - v souvislosti s celou řadou celosvětových problémů (migrace, změny klimatu, politické krize, terorismus apod.) - došlo k výraznému zhrubnutí komunikace v prostředí sociálních sítí. Nadávky, urážky, vyhrožování či nabádání k trestné činnosti se stalo běžným… a v řadě diskusních skupin zcela normálním způsobem komunikace. Uživatelé, kteří tuto formu komunikace vzali za svou, pak argumentují především tím, že přece píší pravdu a že využívají svého práva na svobodu slova. Postupně tak posouvají hranice celospolečenských norem a to, co by před 10 lety bylo zcela neakceptovatelné a zavrženíhodné, je běžné a vlastně normální.